Něžné krveprolití /2017/

Titulní píseň Něžné krveprolití si můžete stáhnout zdarma. DALŠÍ UKÁZKY Z NOVÉHO ALBA SI MŮŽETE
POSLECHNOUT NÍŽE
...
Něžné krveprolití /2017/

Titulní píseň Něžné krveprolití si můžete stáhnout zdarmaDALŠÍ UKÁZKY Z NOVÉHO ALBA SI MŮŽETE POSLECHNOUT NÍŽE ...

 

Album vychází 30. 10. 2017 na značce INDIES MG.

 

Nahrávka vznikala téměř dva roky a obsahuje deset autorských skladeb Slávka Hamaďáka. Stejně jako debutové album Pohled do ulice natočil Eskamotër i tuto novinku s personálně proměnlivým sdružením muzikantů Echo Orchestr, jehož hlavní a stálou oporou je hráč na klávesové nástroje a zvukový inženýr, Tomáš Kahl.

Slávek Hamaďák alias Eskamotër k novému albu poznamenává: "Oproti předchozí nahrávce Pohled do ulice je novinka po hudební, textové i náladotvorné stránce výrazně odlišná. Jednotlivé písně mají sevřenější „písničkovou“ formu, ubylo improvizovaných pasáží, aranžmá je nástrojově pestřejší a košatější, k akustické kytaře přibyly el. kytara, el. basa, trombón a klavír. Mezi melancholické písně, tolik typické pro sound kapely v předešlém období, se překvapivě v kolekci nových skladeb objevují veselejší durové písně /Věci si žijou jen tak samy, Pražská balada, Eskamotër/."

Samotná realizace alba se protáhla téměř na dva roky, a to z důvodů, které Slávek Hamaďák vysvětluje:"Repertoár, písně a texty, jsem měl z 90 % připravené ještě před natáčením alba. Nechtěl jsem se ale v ničem, co zaznělo na předchozí nahrávce, příliš opakovat. Pro nové písně jsem tedy hledal nový styl a formu. Občas se zdálo být experimentování s formou a zvukem až nepřiměřeně dlouhé, ale výsledek, se kterým jsem dnes spokojený já i Echo Orchestr, snad za to stojí."

Změny v přístupu Slávka Hamaďáka k tvorbě na druhém albu lze spatřit i v textové rovině. Zatímco na předchozí kolekci Pohled do ulice  tvořily texty psané volným veršem polovinu repretoáru, album Něžné krveprolití nabízí výhradně texty s rýmovanými verši usazenými do pravidelného tvaru slok a refrénů. Jejich atmosféru Slávek Hamaďák popisuje:“ V téměř každém textu alba je vždy kus mého osobního příběhu, v kterém vystupuji buď jako jeho přímý účastník /Z ptačí perspektivy, Pražská balada/ nebo jako jeho pozorovatel a vypravěč/Něžné krveprolití, On, živý mrtvý/.“

Velkou a stálou devizou všech jeho textů je jejich otevřenost. Autor tak opět vydává otevřenou autentickou zprávu o průběhu svých životních emocionálních „zlomenin“, světonázorových posunů, životních kotrmelců, proher, výher, radosti a trudnomyslnosti, kterými si od doby vydání předchozího alba prošel. Myšlenku motta, které si umístil do čela textů na bookletu, tak beze zbytku naplňuje. „Jádro textového sdělení mých písní má z velké většiny pravdivou autobiografickou povahu. Musím to tak mít, abych měl pocit, že moje interpretace písně má šanci být věrohodná,“ přibližuje důvody otevřenosti svých textů Slávek Hamaďák.

Album otevírá titulní píseň Něžné krveprolití. Chytlavý refrén, moderní sound-design gradující za pomocí sól zkreslených elektrických kytar do závěrečné strhující zvukové noise katarze, vytváří z této skladby jednu z nejsilnějších celé albové kolekce. Následující píseň Z ptačí perspektivy běží v živelném tempu a oživuje moderním způsobem rhytm&blues 60. let. Na jeho pozadí Eskamotër deklamuje svou životní filozofii v níž klade důraz na potřebu „...být svodný jako divoký koně“, a to za všech okolností. Po ní přichází zklidnění v podobě „piánovky“ A tak tu žijem s trombónovým sólem na závěr a existenciálním „řečnickým“ zamyšlením nad mezilidskými vztahy v současném komplikovaném světě.

Jednostranný popis fyzického praktikování nejsmysluplnější lidské emoce, kterou jsme si pojmenovali láska za podpory úderného kytarového riffu pak nabízí další skladba pojmenovaná Tak tohle je láska. K té stylově kontrastuje po ní jdoucí píseň v „dechovkovém“ střihu, Valčík na lehkou váhu. Jedná se o duet Eskamotëra  se zpěvačkou Ivou Marešovou, odehrávající se jako důvěrný dialog mezi ženou nucenou se z „nějakých“ příčin živit poskytováním sexuálních služeb a jejím klientem. První odlehčení dramaturgie alba přináší humorná píseň Pražská balada inspirovaná autorovým osobním zážitkem v pasáži Lucerna v Praze, kde byl prý svědkem situace, kdy z pasáže Lucerna „vyběhl chlápek s hořícími vlasy /hárem .../“. Ve stejné usměvavé náladě udrží posluchače alba i píseň Věci si žijou jen tak samy, která nešetří euforickým duchem, surrealistickými obrazy, zpěvným refrénem a realistickým smíchem  Eskamotëra.  Vážnější téma „...emocionální vyprahlosti chlapíka ve středním věku, který není schopen významnější emocionální účasti k čemukoli a komukoli ...“ se odvíjí v komorním doprovodu klavíru, akustické kytary a smyčců hostujícího dívčího tandemu PALTO! v písni On, živý mrtvý.

Předposlední pozice alba patří svižně tepající písni Něco tady nehraje, postavené na basové figuře, vrstevnatých kytarách a hořko-úsměvném vyjádření pocitu osobního neklidu nad společenským vývojem. „Abych písni ubral na vážnosti, zkusil jsem ji zlehčit ironií v textu a stylizovanými vojensko-revolucionářskými sbory,“ vysvětluje Eskamotër. Veselé finále v tanečním duchu obstarává autobiografická, textově surrealisticky pomotaná a hudebně lehkonohá, píseň Eskamotër.